Tento BLOG je zaručeným návodem jak na to. Ne kecám, je to mnohem víc než návod 🙂 je to Život sám!

5 minut čtení a vzděláváte!

Někteří z vás mají za sebou rozhodovací proces a máte dítko zapsané do individuálního tedy domácího vzdělávání.  A pokud je pro vás tento školní rok tím prvním, jste lehce napjatí, máte šimrání v břiše a říkáte si, jak na to? A o tom je tento BLOG.

Jaké jsou ideály před vstupem do domácího vzdělávání?

Přesto, že domácí vzdělávání už není takové tabu, jako bylo ještě před pár lety, vstoupit do něj chce kus odvahy a překročení komfortní zóny.  Kromě mnoha dalších důvodů, které vás k tomuto rozhodnutí vedly, častým důvodem bývá i opuštění stávajícího systému a získání svobody ve vzdělávání vlastního dítěte. Ušít mu vzdělání na míru, zajistit maximální rozvoj potenciálu dítěte a to ve svobodném prostředí, kde může být spolutvůrcem svého vzdělávacího procesu.

Co se děje v hlavě rodiče po zapsání dítěte do domácího vzdělávání?

Přesto, že výše napsané mety jsou pro nás klíčové při rozhodování, často je po vstupu do vysněného prostoru svobody rychle opouštíme a hledáme návody, jak na to. Převládá  pocit,  že když 1. září nezačneme vyplňovat pracovní sešity, jsme vyřízení. Prarodiče nás pozorují bedlivým okem, zda s dítětem NĚCO už děláme a navíc – děti tráví v klasické škole celý den a my jsme hotoví za 25 minut, není něco špatně?

Není.

Co je na začátku důležité?

1. Pochopit, že nejen to, co probíhá u stolu, je učení.

Dítě se vzdělává stále. A především to, co probíhá všude jinde, je skutečné vzdělávání. Dítěti je fuk, jestli je 1. září. Jeho mozek je nastavený na vývoj, tvoření nových synapsí, hledání svého místo na téhle planetě a NIC ho v tom nemůže zastavit. Až na stres a pocit, že dělá něco špatně. Soustřeďme se tedy především na vlastní osobní klid ve všech životních rovinách 🙂

2. Prázdniny neexistují.

Podstatou domácí školy je život sám. Vzdělávání je kouzelný proces, který jsme – díky Bohu – – nevymysleli my. Nemůže mít tedy žádnou “poruchu” ani “technologickou pauzu”. Jede stále a dokonale přesně tak, jak je to potřeba a je dobré mu plně důvěřovat. I odpočinek patří do vzdělávání a stejně tak činnosti, které se nám dospělým mohou zdát zcela nesmyslné. Nevím ani, kde jsme my dospělí vzali patent na to vědět, co smysl dětem dává a co ne. Přemýšlejte o tom 🙂

3. Chcete návod?

Osobní svobodě naši generaci neučili. Často nás stojí veliké úsilí vystoupit z řady, kde nám není dobře. Málokdo ale potom dokáže už jít skutečně samostatně svojí cestou. 

A tak když vystoupíme se svým dítětem ze státní školy, hledá většina z nás jiné zaručeně fungující alternativní školy. Čekáme, že nový systém  zaplní to prázdné místo v nás po systému starém, kde nám stále někdo říkal, co můžeme a co nesmíme dělat.

Pokud ze státní školy vstoupíme do domácího vzdělávání,  často se zase kloníme k přenášení “školy domů”. Škola doma je model, kde namísto hledání vlastní jedinečné vzdělávací cesty pro své dítě aplikujeme výuku tak jak vypadá ve škole akoráde v domácím prostředí. Což je nejen náročné, ale často v tomto modelu děti nejsou spokojené a nemají možnost plně rozvinout svůj potenciál. 

Vzpomínám na památnou větu mojí nynější kolegyně Hanky Tůmové, která nás měla s první dcerou v péči na domácí vzdělávání. V dubnu po zápisu jsme se loučili a ona na mě ještě přes chodbu zavolala: “A hlavně ji moc neučte!”

zní mi to v hlavě dodnes 🙂

Jak prakticky na to?

Mám velikou víru v to, že každý rodič dokáže být svému dítěti tím nejlepším průvodcem a moje role je především zajistit jim bezpečný prostor a dodat odvahu, že to společně dokáží. Ne říkat, jak se mají  “učit”,  ale společně objevovat TO nejdůležitější, proč právě jejich dítě na tento svět přišlo, kde je jeho vášeň a jak může být šťastné.

Domoškolní komunita byla vždy svépomocnou skupinou lidí, kteří vytvářeli společná setkávání jeden pro druhého. Můžete si koupit brožuru, jít na kurz alternativního výukového směru, zaplatit si kouče a vždy tam najdete něco, co vám pomůže. Není ale vaším cílem být “tvůrcem” svého života, nikoliv konzumentem “zaručených” návodů? 🙂

Proto si myslím, že  to nejcennější z oblasti vzdělávání vašeho dítěte, získáte těmi nejobyčejnějšími setkáními s druhými lidmi – když pozvete jiné rodiče s domoškolními dětmi k vám na kávu,  když uspořádáte setkání domoškoláků ve vaší obci v místní sokolovně, když zorganizujete exkurzi a na FB pozvete další rodiny ať jedou s vámi……. Proč? 

Protože to je život sám. A ten chyby nedělá! 

Stáňa

Individuální konzultace s tématem vzdělávání a termíny besed domlouvejte na emailu: stana@ucitneboneucit.cz

A protože žádný učený z nebe nespadl, i tento blog může mít své mezery. Pokud nějakou nejasnost vidíte, písněte mi prosím na e-mail stana@ucitneboneucit.cz, nebo na FB stránce @ucitneboneucit.